Před nějakou dobou jsem si pořídil (teda Ježíšek mi přinesl) jogurtovač – což není nic jiného než nádoba, která dokáže dlouhodobě udržovat (vytvářet) teplotu, při které se dobře vede jogurtovým kulturám / bakteriím.
K přípravě jogurtu vám stačí mléko, kultury a teplo (a několik hodin času).
Vyplatí se to? Jak komu a jak kdy… počítejte se mnou.
Vztažný a zárodečný jogurt
Když si budete pročítat diskuze o domácí výrobě jogurtu nebo o jogurtovačích, tak často narazíte na komentáře ve stylu: „konečně jogurt bez konzervantů„, „vím co v tom je“ … apod. Tyhle tvrzení považuji trochu za bláboly – podle mě není problém najít takový jogurt, který je prostě jen mléko-kultury. Pochopitelně pokud kupujete Kubíky, Frantíky nebo Pindíky, tak se nedivte … mluvím o klasickém bílem jogurtu (selský jogurt, atd.) – konkrétně o selském jogurtu Hollandia (případně jiný kvalitní, který používáte).
Při domácí výrobě se nejčastěji používá právě nějaký kvalitní komerční jogurt, ze kterého se trocha použije (cca 150g na litr) a rozmíchá do teplého mléka jako zárodek. Dají se pořídit přímo jogurtové kultury, ale ty se mi zatím nepodařilo koupit (a vůbec netuším cenu).
Mléko
Na výrobu jogurtu lze použít libovolné mléko … jedinou podmínkou je, že musí obsahovat nějaké cukry (laktózu), aby se měly bakterie čím živit. Tuky nepotřebují, takže nerozlišují jestli jde o mléko polotučné, plnotučné, od krávy nebo z krabice. Pro domácí jogurtování je krabicové mléko nejlepší, protože díky úpravě UHT (ultra high temperature – velmi vysoká teplota) je zaručeno, že je absolutně sterilní – úplně mrtvé. Takže ho není třeba ani extra zahřívat (pasterizovat), ale stačí jen ohřát pro ty „živé potvůrky“, které si tam dodáte sami.
Tuk má pochopitelně vliv na výslednou chuť jogurtu, a když se podíváte na kelímek komerčního jogurtu, tak se tam dočtete o obsahu tuku kolem 3% procent (což je i ideální nutriční poměr), což odpovídá plnotučnému mléku. To taky používám (ale když mi někdy chybne, tak doliji i polotučné).
Souhrn
Tak konečně ten propočet … komerční kvalitní velký bílý jogurt (500ml) stojí od 17 Kč (v akcích) do 22 Kč (za 500 ml).
Plnotučné krabicové mléko se dá koupit běžně za 17 Kč (litr) (je trvanlivé, takže je možné si udělat zásoby).
Pokud jako zárodek použijeme 1/3 komerčního velkého jogurtu (to je cca těch 150g) na cca 900 ml mléka (aby se to celé vešlo do litrové nádoby v jogurtovači), tak jsme na ceně cca 21 Kč/l domácího jogurtu … tj 10.5 Kč / 500 ml. Takže jste na ceně poloviční (-50%) oproti „drahé“ ceně (22) komerčního jogurtu nebo 3/5 ceně (-40%) akční (17).
Cenu elektřiny pro jogurtovač není třeba počítat, jelikož mají jen malou spotřebu (cca 20W) a na ceně jogurtu by se nám to projevilo jen v haléřích. Trochu na paměti je třeba mít nákup samotného jogurtovače – to ale hodně záleží na to, jak moc ho budete používat a jak drahý jste si pořídili.
Další položkou, která může zvednout cenu domácího jogurtu jsou další přidané „látky“ – já přidávám ještě lžíci sušeného mléka, jelikož se mi nedaří udělat jogurt podobně pevný-hutný jako je ten kupovaný. To přidá na ceně několik dalších korun.
Jogurtovač je celkem levná věc, která se vám při velké konzumaci jogurtů může dost vyplatit (a hlavně pokud máte přístup k levnému mléku), ale je třeba si uvědomit, že to není úplně „zlatý důl“.
Dobry den,
chci se zeptat, jestli jste vyzkousel pouzit jako startovaci kulturu zbytek vyrobeneho jogurtu…?
Zkoušel, ale přišlo mi že už hned ta 2. generace byla nějaká „jiná“.
A jestli si dobře vybavuji nějaké reportáže z „jogurtárny“, tak říkali že udržení čisté matečné kultury je velký problém, protože ty „breberky“ se hodně rychle množí a mutují.
Ale určitě to zkuste – minimálně jednou by to mohlo jít.
Dobrý den, zvazuji koupit jogurtovac a chci se vas zeptat, jaky mate? Da se v jogurtovaci docilit i smetanoveho jogurtu? Kupujeme 10% (billa nebo recky), chutna nam vice nez klasicky 3,5%. To bych musela delat z 10% smetany? Nebo se da udelat typove podobny i z obyc mleka? Díky za rady 🙂
Mám tento – http://www.vavricek.cz/2015/01/jogurtovac-ariete-yogurella-621/
Promyslete si, jestli chcete „jednu velkou nádobu“ (kolem 1l) nebo „více malých skleniček“ … to je asi hlavní vlastnost, podle které vybírat. Pak už jsou všechny +- stejné … technicky je to jen nádoba, která udržuje obsah teplý. Já jsem pro velkou nádobu – během léta jsem často dělal tzatziky a nechával vyrobený jogurt vykapat přes látku … a to vám vykape polovina objemu, takže z 1l mléka máte pak 0.5kg hustého jogurtu (ten se po ochucení dá i mazat na pečivo – je to jako čerstvý sýr = úžasné).
Ad smetanový jogurt – je to přesně jak píšete … smetanový je ze smetany, normální z mléka … jogurtové bakterii se živí jen cukry a tuky je nezajímají … takže budete mít tak tučný jogurt, jak tučnou surovinu tam dáte 🙂
Jako nadseneho domaciho vyrobce jogurtu by me zajimalo jak je mysleno „zahrat mleko na 65 st.?“ Kdyz dosahne 65st. vrazit tam kulturu????
To určitě ne. „Breberky“ (kultura / bakterie / …) by už mohly protestovat a umřít. Nechávám pak mléko zchladnout na 40-45-50°C.
Prostě na tu teplotu, kterou jim dopřává jogurtovač … ať to pak nemusí znova nahřívat.
Za ten rok, co tu mám článek jsem už udělal kýble jogurtu …
Konečně se mi podařilo dosáhnout „pevné“ konzistence jogurtu i bez přidání sušeného mléka. Dřív byl můj jogurt hodně podobný lepidlu – hrozně se táhnul.
Fígl je v tom, že je potřeba mléko zahřát na vyšší teplotu (cca 65 st.) – patrně v něm pak dojde k nějaké chemické změně (bílkoviny?).
Jenom pro upřesnění, mléko by se mělo ohřát na 95 °C po dobu 5 minut, aby došlo k naštěpení bílkovin, jogurt bude hezky hustý, 65 °C je málo. Jogurt pochází z Bulharska, tam již tenkrát věděli, že když mléko převaří, tak se stane mléko bezpečnější, vedlejším efektem bylo, že měli hustší jogurt. Dříve skladovat mléko nešlo, tak z něj dělali jogurty a sýry.